Kingsbridge je místo dosti archaické – jeho historie je delší než ta mnoha jiných a ona tajemná, nadpřirozená atmosféra se nad městem pevně drží dodnes. Nachází se v regionu Severovýchodní Anglie na řece Tynes, jeho největším sousedem je Newcastle na východě, anebo hrabství Northumberlandu na severu, a samo se může pyšnit svou populací, jež přesahuje 150 000.
Město by to snad bylo mnohem větší a známější, avšak jeho jisté omezení růst výrazně zpomaluje. Tento háček tedy spočívá v tom, že město je přístupné pouze těm, kteří v sobě chovají kapku nadpřirozené krve, anebo lidský dar. Všichni ti ostatní, běžní lidé, kteří za hranicemi města o nadpřirozenu povětšinou ani netuší, žijí kdekoliv jinde, jen ne tady. I ti z nich, co však o tomto místě mohli slyšet, se do Kingsbridge dostat nemohou, jelikož jej zahaluje dosti silná magie, jisté kouzlo, které zde přetrvává již dlouhá staletí. Zahaluje město lidem a jeho brány otevírá všem ostatním. Zdejší obyvatelé mohou odcestovat kdykoliv se jim zlíbí, ačkoliv nemají mnoho důvodů dlouhodobě žít někde jinde – některé lovecké klany v Anglii, byť se z lovců zdaleka neskládají, si libují ve vraždění nadpřirozena, všude jinde jsou zase pod přísnou kontrolou, to tedy aby nenarušili běžný život ostatních lidí. Měst jako Kingsbridge je na světě mnoho, některá dokonce otevřela své brány i prostým lidem, avšak to zde rozhodně ještě nehrozí. Ti starší, tedy ti několikasetletí, si stále vzpomínají na to, jaké úsilí je stálo do města přijít v jednom kuse.
Kdysi dávno malebné, leč bezejmenné městečko, skládající se z pár osadníků snažících se pouze přežít. Úroda byla špatná, a i těch pár domků kolem náměstí jako by pohasínalo životem. V tom se objevil tehdejší král (nikdo už se moc nepamatuje jaký, jelikož spisy města jsou nejasné a jedna verze samozvaných pamětníků se pře s druhou,) po boku se svými vojáky a mágy. Lid je přivítal s otevřenou náručí a později pojmenovali město Kingsbridge na památku jejich návštěvy. Někteří mágové si však město zamilovali a brzy se tam vrátili, aby založili rodinu – bylo to dokonalé místo pro nový začátek. A tak Kingsbridge začalo vzkvétat a plnit se magií, s příchodem mágů se totiž začaly objevovat i jiné bytosti, které zde hledaly útočiště.
Právě tak se město stalo, čím je dosud, ovšem musíme zahrnout ještě jeden důležitý faktor – a tím jsou lovci odměn, kteří se nazývají prostě lovci, ale nejsou ničím podobným těm ve městě. Loví pro potěchu či výdělek, nebo z vlastního popudu – byli to jacísi předchůdci dnešních lovců a nyní lidé, jež jsou pro ně spíše výsměchem. Kdysi to byl však důvod, proč mnoho kouzelných bytostí cestovalo z Anglie do Skotska, poblíž hranic narazila na městečko, které se zdálo býti bezpečným místem, a tak se zde usídlila. I to napomohlo růstu. Aby ochránili obyvatele, mágové tehdy postavili kolem města bariéru, ovšem ne kdejakou, ač ji symbolizovaly čtyři věže pro každou světovou stranu, tato bariéra nebyla okem viditelná. Její kouzlo drželo zpět obyčejné lidi a vpouštělo dovnitř pouze ty s darem či jiné bytosti. I po těch letech můžete najít tyto věžičky na krajích města, ač jsou z nich spíše ruiny. Jsou však posvátné a dokud zůstávají na svém místě, jejich kouzlo chrání Kingsbridge před krutým světem.
Jelikož se jedná o město, v němž žije nejeden nelidský druh, bylo zapotřebí uvést nové zákony. Pro většinu lykantropů, Fu psů a Neko tedy platí, že se v samotném městě nemohou pohybovat ve své zvířecí formě, upíři zde taktéž nemohou lovit, byť to mnozí z nich porušují a loví například v blízkých vesnicích. Je zakázáno očarovávat ostatní osoby, tedy bez jejich povolení, a černá magie je zde taktéž tabu pro mnohé. Policie a podobné instituce zde ovšem existují, pracují tak jako kdekoliv jinde, avšak po jejich boku stojí lovci, kteří se starají o zločiny více nadpřirozené – zejména v případě, když se nenabízí jiná možnost než násilí.
Kingsbridge si můžete představit jako typické moderní město v Anglii – v některých čtvrtích se cítíte jako v botičkách královny, v dalších vám je doporučeno si přidržet kabelku a dítě. Jak bylo řečeno, typické zdejší město. Místní se dříve živili zejména průmyslem, mnoho původních obyvatel po celý život totiž hledalo ochranu, a tudíž trval nějaký ten rok, než se zcela modernizovalo. Továrny v okolí byly na sklonku století pozastaveny, mnohé z nich si odkoupili developeři, další z nich zůstaly jako živý odkaz – a taky proto, aby sloužily všemu ne zrovna… legálnímu, ačkoliv toto slovo v Kingsbridge není zrovna významné.
Abychom si město lépe představili, můžeme začít jeho okolím, a to čtyřmi věžemi. Dnes to jsou pouhé ruiny něčeho dříve velkolepějšího a říká se, že udržují město skryto před zraky lidí. Co je na tom pravdy, málokdo ví, všechny bytosti však tyto lokace respektují, jelikož jde cítit, že se v nitru těchto trosek skrývá něco mnohem staršího.
Severní věž je dále než ty ostatní, je na hranicích s lesem a mnozí se tomuto místu raději vyhýbají, zjevně kvůli vlčí smečky. Nachází se zde pole, louky, rybníčky, a pár chatek, a kromě zmíněné věže bychom tu našli jedno větší jezero, které slouží k rekreaci.
Ta na jihu je na tom obdobně, ačkoliv zde lesy tak husté nejsou. Někteří zde farmaří, jelikož se jedná o docela úrodnou půdu, někteří zde vlastní domy, sídla a vily, zatímco ti bohatší tento kus území chtějí již dlouhá léta odkoupit – v tom jim brání starousedlíci a trosky věže na menší kopci.
Východní věž se nachází uprostřed města, byť dříve stála na jeho hranicích. Dnes se nachází v menším parku, mnozí kolem ní projdou bez povšimnutí a nijak ji nevnímají, ačkoliv se říká, že v jejím okolí je hluk města poněkud tišší než kdekoliv jinde.
Věž, která zpočátku sloužila proplouvajícím lodím jako jakýsi orientační bod, leží na západě. Po těch staletích je nyní zčásti potopena v řece u jejího břehu, nachází se poblíž větších doků, kde se dříve převážely suroviny a výrobky do dalších měst a kde dnes narazíte jen na nějaké hausbóty a menší přepravní loďky. Nejčastěji se u ní schází mladí, jelikož je vcelku nepřehlédnutelná a blízko všemu dění.
Samotné město se dělí rovnou na několik částí – historicky nejstarší se nazývá The King’s Bridge (přičemž mnozí ani neví, jak jej správně napsat), leží na jihu, a dodnes bychom tu našli zbytky původní vesnice. Domy zde jsou tedy zrenovované, avšak jejich fasády se udržují v původních slozích, mimoto bychom zde našli nejednu hospůdku či restauraci. Kromě náměstí, kde se mimo jiné nachází i stará radnice, je zde nejvýznamnější památkou King’s Bridge. Legendy praví, že právě tento most překročil onen král (kohož mnozí stejně označují za Artura) a že právě zde se usídlili první mágové a ostatní bytosti. Pokud se ve městě vzácně objeví nějaký turista, navštíví pravděpodobně tuto oblast – historická atmosféra se tu udržuje a kromě toho tu je nejeden obchůdek s lehce očarovanými cetkami.
Časem se lidé přesunuli k dokům, tedy nedaleko na východ, dělníci se zde usídlili v činžovních domech, ti šťastnější našli ubytování v některých z těch řadových. Později zde byly pokusy tuto oblast zmodernizovat, byly zde postaveny některé výškové budovy, které lehce připomínají mrakodrapy, ale příliš tomu nepomohly. Dnes jsou na tom doky poněkud lépe, lidé se zde při procházce nemusí bát o cennosti, avšak zároveň to mnohdy není nejjasnější místo pod sluncem – velký vliv zde totiž mají Nefritové růže.
Centrum města je tou nejobydlenější oblastí, nachází se zde plné ulice řadových domů a v některých případech dokáží připomínat onu anglickou idylku. Většina lidí dojíždí do práce právě sem, nachází se zde radnice, nemocnice a také King’s Square – zde bychom našli nákupní centrum, několik butiků a žádaných restaurací.
V čele města stojí starostka Saylor Quinn. V této pozici je už nějakým tím rokem – je retrokognička, do Kingsbridge se zamilovala již od první chvíle, co se zde ocitla, a její láska k městu je vcelku očividná. Udržuje město v chodu a naživu, snaží se udržet mír mezi jednotlivými frakci a svými dřívějšími zásluhami si získala dosti respektu, aby měla podporu jak lovců, tak i Nefritových růží. Ví, co je zapotřebí, aby město existovalo, a je ochotna pro to udělat vcelku cokoliv.
Žádné komentáře:
Okomentovat