Nejmocnější bytosti stále blízké lidem, ti, kteří mají tu čest využívat naplno svého magického potenciálu, spadají pod tuto kategorii. Jsou povětšinou neškodní a hledí si svého, nebo naopak rádi pomůžou kdejakým bytostem v jejich trablích. Liší se zpravidla dle způsobu čarování a v magii, pokaždé je však magický potenciál dědičný – pouze ve vzácných případech jej mohou mágové předávat dále.
Jejich délka života je mnohem delší než ta obvyklých lidí, v některých případech snad až dvojnásobná, přičemž povětšinou záleží na magii jedince. Zpravidla se však kolem třicátého či čtyřicátého roku jejich stárnutí výrazně zpomalí, v posledních dekádách svého života však prochází drastickými změnami a ke konci jako by již plně dosáhli stáří.
Jak již bylo řečeno, mágem se vzácně může stát kdokoliv z řad lidí. Zkušený a starší mág však natrvalo předává svou magii, přičemž ji ztrácí, a mnohdy nato i umírá. Obvykle je však magický potenciál dědičný, dítě nejčastěji získává magii toho z rodičů, jehož magie je nejsilnější. Velmi vzácně se mágem může stát osoba, v níž byl takový potenciál ukryt, povětšinou když jde například o předky míšenců. Jejich největší slabinou je jejich zranitelnost vůči přeměnám v další rasy – mohou se stát lykantropy či upíry, avšak je zapotřebí většího kousnutí či množství krve než obvykle, a pokud se zasáhne brzy, jsou léčitelé schopni proměnu zadržet. Avšak v případě, kdy se mág promění, jej navždy opouští magie, která se jej poté drží jako zhoubná připomínka toho, co provždy ztratil.
Ti se schopností ovládat přírodní živly, nás provází již celou věčnost, a stěží se vůbec poznají. Jsou nerozpoznatelní od běžných lidí, žádné coveny či jiná větší seskupení nikdy netvořili a nejčastěji žijí obvyklými životy někde v okolí přírody. Elementalisty jsou ti, jimž v rodině koluje magie živlů, a ti, kterým byla tato schopnost tím či oním způsobem předána dalšími elementalisty.
Osoby s klidnou, harmonickou myslí nejčastěji ovládají vodu, jsou schopni ji využít k léčení – v tomto případě pouze sebe sama –, k obraně a v případě krajní nouze mohou využít i vlastní krev, ačkoliv je to vyčerpávající a mnohdy končí s trvalými následky. Zcela se chopit plného potenciálu vody si však vyžaduje trpělivost, a její uživatelé nemohou vodu ovládat v případě, že nejsou v klidném rozpoložení.
Temperamentnější jedinci ve svém nitru naopak uchovávají oheň. Zprvu jsou schopni pouze nahřát své ruce a tělo, později však mohou krátkodobě vyvolat slabší ohýnky, nejlíp se jim ale pracuje s již existujícími zdroji, které dokáží libovolně ovládat. Nejčastěji tedy k boji, popřípadě k vlastním účelům. Pokud nejsou schopni své emoce udržet pod kontrolou, nemohou v důsledku ovládnout ani svoje schopnosti, což může mít katastrofické důsledky jak pro mága, tak i jeho okolí.
Hravější, ladnější a proměnlivější typy by zajímala magie vzduchu, která si obdobně jako voda vyžaduje hrstku trpělivosti a soustředění. Elementalisté vzduchu umí zprvu pouze měnit směr větru a vyvolat mírné vánky, později však tyto schopnosti přibývají na intenzitě. Krom toho mohou využít vítr k tomu, aby se dočasně zrychlili a zlepšili své pohyby.
Magii země mohou ovládnout pouze ti psychicky stabilnější, ti, s nimiž nepohnou sebevětší impulzy. V přímém kontaktu s půdou přibývají na síle, s časem dokáží ovládat různě veliké kameny, případně vyvolat i mírná zemětřesení. Pokud je přeci jen něco vyvede z míry, ztrácí kontrolu nad vlastními schopnostmi a po delší dobu je opět nejsou schopni používat.
Ti, kteří již zcela ovládají vodu či zemi, mohou ovládnout i magii chladu – mohou takto tvořit led z vody, tvarovat jej a ohýbat dle vlastní vůle, a popřípadě ovládat i teplotu blízkého okolí, čímž mohou zmrazit předměty a menší stvoření, v případě neklidu kolem nich mohou vznikat krátkodobé vánice. Mistrové ohně a vzduchu naopak získávají elektřinu, vůči které jsou sami odolní. Jsou schopni vytvářet menší výboje, časem až samotné blesky, při dostatečném soustředění mohou vyvolat silné bouřky a ty využít k formování dalších blesků.
Živelná magie elementalistů může v mnoha případech být silnější než ty ostatních druhů, avšak jsou zcela bezbranní vůči lovcům a dalším mágům. Nijak se neseskupují, mladší mágové však často mají mentory, kteří jim předávají své znalosti. Vzácně si tak zkušenější mág může vybrat svého učně z běžných lidí a předat mu svůj magický potenciál.
| Schopnosti | Jeden ze čtyř elementů, poté sekundární element |
| Slabiny | Smrtelnost, lovci |
| Životnost | 120-150 let |
Ti zlí, podlí čarodějové a čarodějky z pohádek – ti, kteří dokáží oklamat ty nejkrásnější z krásných a nejhrdější z hrdých. Tento stereotyp je něco, co iluzionisty doprovází již dlouhá staletí, a do jisté míry se jich stále drží.
Iluzionisté ve svůj prospěch nedokáží měnit okolní svět, alespoň ne ten reálný. Jsou to mistři klamu, lží, přetvářek, a jejich magie je k tomu perfektně přizpůsobena. Ti méně zkušení mohou ovládat pouze svět několika mála lidí, dokáží vytvářet perfektní, nerozeznatelné iluze. Umí předměty zamaskovat za jiné, skrýt celé budovy a oblasti, aniž by někdo měl sebemenší podezření, a to je pouhá špička ledovce. Časem se naučí oklamat všechny ve svém okolí, tedy až na druhy magii odolné, a mohou tak kupříkladu měnit svůj výzor na takový jiných lidí, vzácně i zvířat. Ve skutečnosti se nijak nepromění, a měl-li by se jich někdo dotknout, iluze by se rozpustila. Zkušení dokáží poté oklamat i lidské smysly, a ti nejlepší z nich mohou ovlivňovat i lidskou bolest, vytvářet iluze nesnesitelných muk a podobně – na tuto magii se pohlíží jako na černou u thaumaturgů a ovládnout ji mohou pouze ti nejtalentovanější. Zbytek těch nadaných dokáže třeba vytvořit perfektní iluze zvířat a džunglí, se zvuky a vším ostatním, avšak bolest simulovat už nedokáží.
Iluzionisté do jisté míry ovládají i telepatii, ačkoliv docela omezenou, a pouze v případě, že svou magii iluzí již zčásti ovládli. Obdobně jako empatici, i oni dokáži vycítit lidské emoce, byť ne tak přesně a intenzivně, později mohou krátkodobě zamlžit i lidskou mysl a její vzpomínky a dostat ty slabší do stavu blízkému hypnóze.
Iluzionisté mnoho slabin nemají, a povětšinou jsou také neškodní. Pokud se tedy naskytnou tací, co svou magii využívají ke škodlivým záměrům, rychle je zneškodní lovci, kteří jsou vůči iluzím v podstatě odolní. Nevytváří žádné vlastní skupiny, avšak často jsou členy těch jiných ras.
| Schopnosti | Iluze, telepatie |
| Slabiny | Smrtelnost, lovci |
| Životnost | 100-120 let |
Také známí pod názvem divotvůrci či prostí čarodějové. Vedle iluzionistů to jsou ti typičtí mágové z mýtů, ti, co vám uvaří zázračné lektvary, proklejí vašeho nepřítele a co žijí v chaloupce na kuří nožce, což dnes odkazuje na jednoho z nejznámějších šedých thaumaturgů, samotnou babu Jagu. Thaumaturgové provází lidstvo stejně dlouho jako magie samotná, rodí se s pouhou predispozicí a s dosti silným úsilím a talentem se jím může stát v podstatě kdokoli.
Thaumaturgové vynikají rovnou v několika disciplínách, a zatímco neovládají magické elementy či iluze přímo vlastní rukou, mají k dispozici širší škálu schopností. První z nich je botanika – divotvůrci mají přirozený talent na hledání vzácných, sporadicky magických bylinek, které dokáží intuitivně využívat k léčitelství a k vaření lektvarů. Ovšem, na složitější recepty je zapotřebí magických herbářů a lexikonů, které se povětšinou dědí, ale základní lektvary – zejména ty na úlevu od bolesti a různé jedy – nedělají těmto mágům žádné problémy.
Dále mohou i čarovat, ačkoliv vcelku netradičně, a to nejčastěji obětmi. Jako základ jim může sloužit pár kapek vlastní krve – nutně podotknout, že čerstvých -, které jim vystačí na pár základních kouzel. Mohou vytvořit magickou bariéru, vyslat na svého protivníka magickou střelu, která, ač jim těžce neublíží, může pěkně odhodit, onen seznam jde dále a dále, ale platí zde pravidlo, že čím silnější kouzlo je, tím je zapotřebí větší oběti. Jisté rituály mají svá zaříkávadla, avšak běžnější kouzla si vyžadují jen soustředění uživatele.
Ti, co se snaží držet dále od krvavých rituálů, se věnují bílé, občas šedé magii. Využívají jako oběť vlastní krev – pokud chtějí působit dramaticky, mohou se lehce říznout nějakou dýkou, ti další se například píchnou jehlou nebo kousnou -, a pokud si kouzlo vyžaduje něco většího, využívají oběti sentimentální hodnoty, tedy různé cennosti, které kupříkladu podpalují, nebo zakopávají. Tito thaumaturgové jsou nejčastěji přímými nepřáteli temných bytostí, mohou provádět rituály, kterými očistí určité území, a zároveň se volně seskupují v coveny.
Thaumaturgové, kteří podlehli svým temným choutkám a žádostivosti, se obrátili na temnější kouzla, stali se tak vyvrhely v komunitě thaumaturgů, a jsou mnohdy i loveni lovci. Úkryt mimoto nachází například u upírů a obdobných bytostí. Co tedy dokáží magií? Mohou proklínat jednotlivce, tedy v případě, že nějak získali jejich cennost – slabší lidi mohou zcela zhypnotizovat či svést, dostat se jim do mysli a s velikou obětí je přeměnit na dalšího upíra nebo banshee.
Seznam možných kouzel
Ochranná magie
Magie, která se zaměřuje na vytváření ochranných bariér. Ze zmíněných magií vyžaduje onu nejmenší oběť, povětšinou pár kapek – vytvořené bariéry dokáží ochránit danou osobu, popřípadě i větší území (v tomto případě je však potřeba více krve v závislosti na velikosti).
Transmutace
Tedy proměna jednoho druhu látky na druh jiný, jako příklad mohou posloužit alchymisté, kteří se snažili proměnit kámen ve zlato. Transmutace se vykonávají především ve formě rituálů, povětšinou například na pentagramu či obdobných kruzích, mohou se zde vyskytovat oběti, avšak vzácně například i rtuť, síra a obdobné prvky. Ze zmíněných odvětví má nejblíže k moderním vědám.
Mágové, kteří se vyznají v transmutacích, mohou dále měnit i vlastnosti některých předmětů, tedy měnit jejich barvu, váhu, tvar a podobně, tentokrát například i vlastní krví.
Telekineze
Tedy schopnost ovládat okolní předměty vlastní myslí – thaumaturgové dokáží jednou či dvěma kapkami krve přemístit předměty, popřípadě je kupříkladu i vrhat. Oběť souvisí s velikostí daného předmětu a délkou užívání schopnosti.
Evokace
Znamená tedy jakési vytváření – v tomto případě osvojení si, ohýbání a využívání samotné magie. Podobně jako telekineze, i zde poslouží oběť ve formě několika kapek krve. Divotvůrci pomocí nich mohou vytvářet střely ze samotné magie, jejichž síla závisí na oběti a které dokáží v extrémních případech udeřit obdobně jako kulka zbraně. Dále ovládají omezenou fotokinezi, mohou tedy vyvolávat paprsky světla a jím například částečně oslepit své okolí. Možností je tu však mnohem více – mohou některé osoby dočasně svázat čirou magií, vytvářet neviditelné bariéry a další.
Nekromancie
Tedy magie spojena se smrtí, taková magie, která z thaumaturga udělá černokněžníka a která je obvykle zcela zakázaná. Nekromanti mohou z lidí vytvářet upíry nebo banshee, je však zapotřebí složitého rituálu, při kterém se sejde několik thaumaturgů, kteří pomocí ukradené cennosti danou osobu proklejí – ta pak povstane jako ono monstrum a pouze vzácně jej může mág udržet pod kontrolou. Mimoto mohou pomocí své magie dočasně oživit mrtvá stvoření, tedy krom samotných lidí, jejichž mysl mohou pomocí této magie velice často ovládat.
Očarování
Thaumaturgové jsou dále schopni očarovávat předměty, a to především různé cennosti, nejčastěji tedy vytváří amulety různých efektů – některé mohou odpuzovat upíry (ač pouze do jisté míry a v případě, že upír není zcela zbaven smyslů), další umožní daný amulet trasovat, uchovávat v něm vzpomínky a podobně. Velice často jde o sáhodlouhé rituály, kterých se účastní nejeden thaumaturg, a jejich přesné návody jsou zmíněné pouze v lexikonech. Speciálním druhem amuletů jsou takové, které dokáží lapit duchy, jako například kitsune nebo banshee. Ty se povětšinou zakopávají, aby se duchové z nich nikdy nemohli vymanit, a jen vzácně se k nim náhodou dostane nějaký chudák.
Vymítání a očištění
Není tím myšleno vymítání duchů, jelikož obvyklí duchové lidské tělo posednout nemohou, a ti co ano, tím procesem s člověkem splynou. Thaumaturgové věnující se tomuto odvětví mohou určité území chránit před vlivy temných bytostí, v tomto případě jejich vstupu zabránit nemohou, ale již pouhá přítomnost je kupříkladu dostatečně oslabí, ačkoliv záleží na intenzitě a stáří kouzla. Aby jedno očištěné území mohlo vzniknout, je zapotřebí, aby se sešlo několik zkušených thaumaturgů, kteří vytyčí hranice kouzla a provedou rituál – u něj se mohou vyskytnou jak zvířecí oběti, tak i pálení různých cenností, a v závislosti na území to může energii ze slabšího thaumaturga doslova vysát.
Panacea
Jedná se o kouzlo, nebo také i rituál, který všichni thaumaturgové označují pod pojmem panacea – tedy jakýsi univerzální lék. Ve spojení s léčivými bylinkami dokáží mágové léčit pomocí několika kapek krve lehčí zranění (například vykloubeniny, řezné rány a pohmožděniny), dále tímto způsobem dokáží vyléčit i mírnější nemoci. Pokud jde však o neduh vážnějšího charakteru, je zapotřebí větší oběti a rituálu, o kterých se píše pouze v lexikonech. Mnohé druhy tohoto kouzla jsou mnohdy specifické a liší se dle rasy, a proto se této magii mnozí zabývají po většinu svého života.
| Schopnosti | Magie, kletby, čarodějnictví, bylinkářství |
| Slabiny | Smrtelnost, lovci |
| Životnost | 150-200 let |
Žádné komentáře:
Okomentovat